Fortellfest 2018

Kdyby to nebylo klišé, mohli bychom sobotu 1. září 2018 označit jako letošní fortellácký „Den D“ . Už začátkem roku padl návrh, že 10 let nového výrobního areálu firmy je potřeba řádně oslavit a náš malý realizační tým se nedržel nijak při zemi – naplánován byl festiválek přímo v krásném areálu, jehož prostory jakoby přímo vybízely – zkus, co všechno mohu nabídnout. Jasné bylo, že nepůjde o žádné prázdné oficiality, okázalé projevy a ještě okázalejší předvádění, na co všechno máme. Našim cílem bylo odpoledne plné pohody, zábavy, muziky, soutěží, ale hlavně skvělé přátelské atmosféry, ve které se tak krásně utužují a nově budují neformální přátelství a konečně si mohou u sklenky něčeho dobrého popovídat ti, kteří se za normálních okolností třeba jen letmo míjejí ve dveřích jídelny…

Rozjezd byl velmi pozvolný, fortelláci se scházeli jako švábi na pivo a stánkaři začali propadat chmurám, že to nebude kdovíjaký kšeft. Ale protože se počasí umoudřilo, přece jen se areál začal v pozdnějším odpoledni plnit. A už to bylo veselejší, u nafukovacích šipek, laserové střelnice, virtuální šoupané a  zejména motorkového simulátoru se dokonce začaly tvořit malé fronty, snad v každém se probudil závodní duch a zatoužil po nějakém tom rekordíčku. Maso se grilovalo, koláčky a zákusky se u kávičky jen rozplývaly na jazyku, pivo, víno, míchané nápoje a kapičky se pomalu rozlévaly v našich žilách a nastávala opravdu pohodička. K tomu všemu nám hrála (spíše k poslechu než k tanci, na ten nějak nebyl čas) příjemná a sympatická kapela Pohledy z Brna, jejíž členové si zase pochvalovali, jak profesionální zvuk jsme jim zajistili a jak krásně jsme se o ně starali (což nás samozřejmě těšilo zejména vzhledem k velmi improvizované „šatně“ ve skladu). A odpoledne příjemně plynulo k večeru.
Historické budovy, ve kterých kdy fortell sídlil i moderní historii spojenou s výstavbou nového závodu jsme si připomněli malou výstavou fotografíí.

Fotobedna frčela na plné obrátky, těch, kteří se chtěli přenést do starých časů, afrického pralesa, Paříže či Benátek, vyzkoušet si brýle, háro a fáro anebo ze sebe jen udělat malinko kašpary bylo stále dost a jen doufáme, že fotky v neděli po vystřízlivění nezaložili někam hluboko, ale naopak budou ještě dlouho předvádět rodině, známým a kamarádům svůj vytříbený smysl pro humor!
Když se znovu rozpršelo, bylo nám to už tak trochu jedno. Atrakce jsme si užili, soutěže byly dobojovány, vítězové známi a večerní show naštěstí díky našemu zastřešenému prostoru nebyla nijak ohrožena. Po vyhlášení vítězů soutěží došlo i na trochu oficialit, moderátorka si pozvala na jeviště Frantu Jirase, Frantu Ambrože a autora architektonického návrhu naší firmy Ing. arch. Daniela Labuzíka a krátce s nimi zavzpomínala na dobu, kdy padlo rozhodnutí stavět a co všechno následovalo.

A pak už nastala ta (věřím že pro naprostou většinu účastníků) magická chvíle, kdy na podium naběhla revivalová skupina Queenie, Michael Kluch jako božský Freddie Mercury a prostorem se rozlehly ty největší pecky legendárních Queen. Velice rychle se zaplnil prostor před pódiem, divácké reakce byly bouřlivé a věřím, že už celkem všem (kromě bubeníka, kterému z jednoho nosníku kapalo na bicí) bylo fuk, že leje jako z konve a teplo taky vypadá jinak.
Užili jsme si všichni. Ti mladší jako retro, nám starším se vrátily vzpomínky na to, jak jsme na kotoučových magnetofonech (to si musíte, milé děti, vygůglit, co to bylo) stále dokola mydlili pokoutně sehnané nahrávky příšerné technické úrovně a někteří fakt bez přehánění uronili i slzu – někdo u typického tlesknutí při Radio Gaga, já zase u mé zamilované Bohemian Rhapsody (ještěže můj manžel nemá hudební sluch, asi by mě musel praštit, když jsem mu ječela u ucha mamááááá, úúúúúú). A společná fotka fortelláků s kapelou bude pro nás už navždy hezkou vzpomínkou na povedenou akci (není nás moc, kdo se vyfotili s Freddiem☺!)

Krásnou tečkou za sobotním večerem byla pak závěrečná světelná show, plná skvělých choreografických nápadů. A  někteří fortelláci se mi svěřili (prásknu to například na velkého Frantu), že když se ve světelných efektech objevilo fortellácké logo, byli dočista naměkko – však to bylo v obdivných výkřicích i znát.

Je to za námi. Velké díky patří zejména vedení firmy, které poskytlo velkorysé finanční prostředky na realizaci tohoto projektu a všestrannou podporu organizátorům. Poděkovat musíme i agentuře Time4Fun za skvělou spolupráci a paní Růženě Tesařové za příjemné a  profesionální provázení celým odpolednem a večerem, našim spřáteleným třešňoveckým hasičům za bezchybné fungování pípy i baru, Honzovi Minářovi a firmě Gourmet za pochoutky z grilu, Forea baru za skvělé míchané drinky, Lucce a Evě za voňavou kávičku a mňam mňam sladká mámení, manželům Marticovým a vinotéce Poklady z Moravy za lahodná vína. Děkujeme za mimořádné nasazení technickému personálu – uklízečkám, elektrikářům a údržbářům, bez jejichž pomoci bychom se v žádném případě neobešli. A zcela neskromně si myslím, že poděkování zaslouží i náš malý, ale jako dobře namazaný orloj fungující tým Filip, Sandra, Anežka a Iva, na jejichž bedrech to celé opravdu leželo a pár nocí s ne úplně klidným spánkem jim přineslo.
A protože dobré věci si zaslouží opakování, důvod k oslavě se vždycky najde, akce tohoto typu vyžadují dlouhodobé plánování a  půlkulaté firemní výročí se pomalu blíží, až si trošku odpočineme a dospíme neklidné předfestivalové noci, máme zase o čem přemýšlet.

Iva Červinková