2. 4. 2019

Bowlingový turnaj 2019

Že nedůvěra bolí je známá věc. Já jsem zahajoval 16. ročník soutěžě O pohár velkého Franty, který neoficiálně nazývám Fortell cup, tradiční informací o oleji, který je nanesen na dráhy za přešlapovou čarou. Nedůvěřoval mně Milan Hroch a bolelo ho to hodně. Mě bolelo to, že jsem neviděl, jak sebou plácnul, protože to prý byla velká legrace. 😂 Zůstal neotřesen a nakonec skončil mezi elitou, což by možná, nepraštit se do hlavy o zem, nedokázal.

Bojů o pocty pro vítěze se zúčastnilo jedenačtyřicet hráčů, což je počet dost nepraktický. Štěstí bylo, že organizace byla svěřena skutečnému odborníkovi, takže prostoje byly minimální. Malý problém nastal v závěrečné, finálové hře. Té se obětavě zřekla adeptka na celkové vítězství Alžběta Kovářová, čímž přispěla k plynulosti. Na první fotce, kde je se svou dcerou Ivetou, šťastně provdanou Ambrožovou, je vidět důvod jejího posledního místa. Prsty pravé ruky má omotané tak, že jsem si vzpomněl, jak mi říkali, když jsem ještě sportoval, „kilometr fáče“. Po odstoupení jsme po dvou na dráze odehráli finálovou hru kategorie „elita, jelita“ hrála po třech na dráze, jelit totiž bývá víc.

Systém turnaje měl dvě novinky. Zvykem už se stalo hrát systémem Notap9, což znamená, že i devítka se počítá jako strajk. Novinkou bylo pravidlo, že z odehraných pěti her se počítají čtyři nejlepší, tou druhou pak, že o pořadí nerozhodoval součet odehraných her, bez té nejhorší, ale finálová hra. Aby něco měli z kvalifikačních her ti, co je hráli dobře, tak si k finálové hře připočítávali body, vítěz šestnáct, druhý patnáct… šestnáctý jeden a obdobně to bylo ve finálové hře jelit. To samozřejmě hrálo malou roli, konečné umístění ovlivňoval víc fakt, ve kterých místech se závodníci mezi hrami pohybovali. Pár se jich zdržovalo kolem talířů s jídlem, několik málo si četlo výsledky mých turnajů na nástěnkách (myslel jsem si, že ve fortellu umí číst mnohem víc lidí), drtivá většina však ten čas trávila seznamováním s lanškrounským občanem Vackem, který vystupoval v roli číšníka.

Největší obětí volného času se stal Tomáš Přibyl, jasný vítěz kvalifikace. Naštěstí vedle očí pro pláč mu zbyl i nejvyšší nához turnaje. Dokud byl ještě svěží, hodil 278, na další fotce je s Denisou Křivohlávkovou, jejíž 205 byl nejvyšší nához žen.

Ta byla jedinou ženou, která se dostala mezi elitu, takže Silvie Dolníčková, druhá žena, se stala královnou jelit. Jejím kolegou, králem, byl Martin Malý. Jen pro zajímavost, Silvii k postupu mezi elitu chyběly pouhé čtyři body. Čtyři body potřeboval k bronzu Jarda Kozman, o ty prohrál s Lukášem Jandejskem. Spravedlivé stříbro si odnáší Láďa Dostál, byl druhý i v kvalifikaci a film „Mazaný Filip“ by se mohl točit podle Filipa Ambrože, který finálovou hru jasně vyhrál. Zbývá dodat, že třetí nejlepší ženou byla Jana Zelenková, která Růženu Kvapilovou, na čtvrtém místě, porazila o body dva.

Na poslední fotce jsou všichni, kteří něco vyhráli, nejlepší ženy, nejlepší muži, držitelé nejvyšších náhozů, král a královna a nebozí poslední.

Panu Barvínkovi mockrát děkujeme za článek i pomoc s organizací turnaje. 😊

Sdílet článek

Více ke čtení

Další zajímavé články

Podzimní fortelláček 2022
6. 12. 2022
Podzimní fortelláček 2022

Konečně se vše usadilo do starých kolejí a tak jsme si mohli s Vašimi dětmi užít letos i podzimní fortelláček. Ten byl už tradičně určen pouze školním dětem, aby volné dva dny vyplnily různými zábavnými aktivitami v partě s kamarády.
Ve středu jsme vyrazili do kina na skvělý animák DC Liga supermazlíčků, obsadili jsme svá oblíbená místa na balkóně a tentokrát došlo i na nezbytný popcorn, takže jsme měli zážitek se vším všudy. Po návratu z kina jsme se s chutí pustili do výroby různých kartónových objektů, materiál jsme si už ráno obstarali ve všech dostupných kontejnerech☺. U toho jsme stihli spoustu stolních her, karty, kvarteta, člověče nezlob se, stolní fotbálek, pingpong – no vůbec se nám nechtělo odpoledne domů. 
Druhý den jsme měli připravenou soutěž, v níž týmy čekala spousta záludných otázek a na závěr si vymýšlely a budovaly vlastní města. Fantazie běžela na plné obrátky a za některé nápady by možná byli vděční i filmoví scénáristé a režiséři. Na závěr jsme ještě absolvovali prohlídku kartónových hradů, zámků i jiných staveb, kde nám jejich kasteláni poskytli i odborný výklad☺. 
Zkrátka dva dny utekly jako voda, všichni se bavili, nikdo se nenudil a snad se také všichni těšíme na další setkání v příštím roce.
Iva Červinková

Čtěte více